flex • bol|eć3. wos. ipschmerzen, wehtun; mje/mi ~imich / mir schmerzt‚ mir tut weh
boleć ip • zaboleć p, palić ip, tłóčić ip, kałać ip, šćipać ip Mje hižo wot ranja w šiji pali. Njewěm, što sym wopačneho jědła, cyłe popołdnjo mje hižo w žołdku tłóči. Zymny wětřik do nosa šćipa. • bolosće někoho čwěluja ip, bolosće někoho trapja ip Marka ležeše po njezbožu w chorowni, a strašne bolosće ju trapjachu.
ćišćeć ip • do ćišća dać p/ip, něšto wudać p/wudawać ip, něšto nakładować ip, něšto wozjewić p/wozjewjeć ip Nakładnistwo w Berlinje nakładuje wotnětka tež nowiny. Jurij Brězan je w lěće 1976 roman „Krabat“ wozjewił. • někoho/něšto storčić p/storkać ip, něšto sunyć p/suwać ip, něšto zesuwać p, něšto wotstorčić p/wotstorkować ip, něšto přesunyć p/přesuwać ip, něšto stłóčić p Wotstorč so porjadnje z nohomaj a koleso pojědźe kaž wotsamo. • tłóčić ip na něšto, ćišć wukonjeć ip Režiser je chětro na wuwjedźenje swojich idejow tłóčił. Jednaćel je na sobudźěłaćerjow wulki ćišć wukonjał, zo bychu zniženju mzdy přihłosowali.
ćišćeć ip • do ćišća dać p/ip, něšto wudać p/wudawać ip, něšto nakładować ip, něšto wozjewić p/wozjewjeć ip Nakładnistwo w Berlinje nakładuje wotnětka tež nowiny. Jurij Brězan je w lěće 1976 roman „Krabat“ wozjewił. • někoho/něšto storčić p/storkać ip, něšto sunyć p/suwać ip, něšto zesuwać p, něšto wotstorčić p/wotstorkować ip, něšto přesunyć p/přesuwać ip, něšto stłóčić p Wotstorč so porjadnje z nohomaj a koleso pojědźe kaž wotsamo. • tłóčić ip na něšto, ćišć wukonjeć ip Režiser je chětro na wuwjedźenje swojich idejow tłóčił. Jednaćel je na sobudźěłaćerjow wulki ćišć wukonjał, zo bychu zniženju mzdy přihłosowali.
dowidźeć ip něšto • něšto dopóznać p/dopóznawać ip, něšto spóznać p/spóznawać ip, něšto zrozumić p Dyrbiš dopóznać, zo je situacija mjeztym chětro chutna.
dźeržeć ip (někoho/něšto) • někoho/něšto w ruce dźeržeć ip, někoho/něšto přimnyć p/přimać ip, někoho/něšto hrabnyć p/hrabać ip, někoho/něšto wzać p/brać ip, někoho/něšto njepušćić p Hdyž přiběža wulki pos, hrabny Matej maćernu ruku a ju hižo njepušći. • so wróćo dźeržeć ip, hubu dźeržeć ip Dźerž so tola prošu raz wróćo a njepřetorhń mje nastajnosći! • so něčeho dźeržeć ip, něšto dodźeržeć p/dodźeržować ip, něšto dopjelnić p/dopjelnjeć ip, něšto spjelnić p Dźeržu so twojeho słowa, zo pomhaš mi při přihoće krótkopřednoška. Štož sy slubił, dyrbiš dodźeržeć. so něčeho dźeržeć kaž klěšć (so něčeho jara kruće dźeržeć)
flex • hodź|ećso3. wos. ippassen, recht sein; mi so ~imir passt es
hodźeć so ip (někomu) • někomu přistać p, někomu stać ip, sedźeć ip Tuta kapa wam woprawdźe derje přisteji. • někomu lube być ip, někomu hódź być ip, někomu prawe być ip Twoje rozrisanje je mi hódź, tak sčinimy. něšto hodźi so někomu na pysk/hubu (něšto je někomu lube, spodobne) něšto je někomu (woda) na młyn (něšto je někomu luba, ale njewočakowana podpěra) něšto je někomu kaž twarohowa pomazka (něšto je někomu lube) • wobch.: někomu ham być ip Hdyž ći mój namjet ham njeje, móžeš sej sam něšto lěpše wumyslić.
hodźeć so ip (někomu) • někomu přistać p, někomu stać ip, sedźeć ip Tuta kapa wam woprawdźe derje přisteji. • někomu lube być ip, někomu hódź być ip, někomu prawe być ip Twoje rozrisanje je mi hódź, tak sčinimy. něšto hodźi so někomu na pysk/hubu (něšto je někomu lube, spodobne) něšto je někomu (woda) na młyn (něšto je někomu luba, ale njewočakowana podpěra) něšto je někomu kaž twarohowa pomazka (něšto je někomu lube) • wobch.: někomu ham być ip Hdyž ći mój namjet ham njeje, móžeš sej sam něšto lěpše wumyslić.
hodźeć so ip (někomu) • někomu přistać p, někomu stać ip, sedźeć ip Tuta kapa wam woprawdźe derje přisteji. • někomu lube być ip, někomu hódź być ip, někomu prawe być ip Twoje rozrisanje je mi hódź, tak sčinimy. něšto hodźi so někomu na pysk/hubu (něšto je někomu lube, spodobne) něšto je někomu (woda) na młyn (něšto je někomu luba, ale njewočakowana podpěra) něšto je někomu kaž twarohowa pomazka (něšto je někomu lube) • wobch.: někomu ham być ip Hdyž ći mój namjet ham njeje, móžeš sej sam něšto lěpše wumyslić.
ležeć p/lěhać ip • poležeć p, přeležeć p Chceš ty cyły dźeń jenož na konopeju lěhać? Ně, chcu jenož tróšku poležeć a potom stanu. W prózdninach móhł cyły dźeń we łožu přeležeć. łožo pasć (chorosće dla we łožu wostać dyrbjeć) Kaž sebi sćeleš, tak ležiš.
rěčeć ip • někomu něšto powědać ip, někomu wo něčim rozprawjeć ip, někomu někoho/něšto wopisać pwopisować ip, něšto měnić ip, někomu prědować ip, (wo někim) kleskać ip Ty lěpje wěš hač ja, što su wo mni kleskali. • (z někim) bjesadować ip, so (z někim) rozmołwjeć ip • (z někim) bachtać ip, bledźić ip, šnapotać ip, plapotać ip, blabotać ip, bamborić ip Tadej a Janek staj cyłu hodźinu bledźiłoj, nětko njewěstaj, kotry domjacy nadawk mamy. Prošu měr, přestańće šnapotać! někomu Serb na hubu bije (něchtó rěči ze serbskim akcentom němsce) někomu słowo z huby wzać (něšto zašo prajić hač tamny; něšto rjec, štož je tamny težrunje prajić chcył) někomu so nastajnosći huba čumpa (něchtó bjez přestaća rěči) rěčeć kaž kniha (jara wjele a bjez přestawki rěčeć) • wothódn.: (něšto) žwać ip, něšto žwantorić ip, žwamlić ip Dyrbiš da ty stajnje jenož njezmysł žwantorić? žwać kaž kocor kołbasu (indirektnje, njezmysł abo wostudle rěčeć) • na wosebite wašnje: přez nós rěčeć, z jazykom storkać ip, ze škropawym hłosom rěčeć, jakotać ip, jazyk so někomu kopoli ip, wjazolić ip, bórbolić ip, pišpolić ip, šeptać ip ćežki jazyk měć (wjazolić pod wliwom alkohola)
špatnje rěčeć ip wo někim • někoho hanić ip, někoho křiwdźić ip, přećiwo někomu šćuwać ip Wobskórženy je swojeho šefa w internetnym forumje hanił. sej na někoho hubu torhać/drěć (špatnje wo někim rěčeć) na někoho juchu kidać (jara špatnje wo někim rěčeć)
rěčeć ip • někomu něšto powědać ip, někomu wo něčim rozprawjeć ip, někomu někoho/něšto wopisać pwopisować ip, něšto měnić ip, někomu prědować ip, (wo někim) kleskać ip Ty lěpje wěš hač ja, što su wo mni kleskali. • (z někim) bjesadować ip, so (z někim) rozmołwjeć ip • (z někim) bachtać ip, bledźić ip, šnapotać ip, plapotać ip, blabotać ip, bamborić ip Tadej a Janek staj cyłu hodźinu bledźiłoj, nětko njewěstaj, kotry domjacy nadawk mamy. Prošu měr, přestańće šnapotać! někomu Serb na hubu bije (něchtó rěči ze serbskim akcentom němsce) někomu słowo z huby wzać (něšto zašo prajić hač tamny; něšto rjec, štož je tamny težrunje prajić chcył) někomu so nastajnosći huba čumpa (něchtó bjez přestaća rěči) rěčeć kaž kniha (jara wjele a bjez přestawki rěčeć) • wothódn.: (něšto) žwać ip, něšto žwantorić ip, žwamlić ip Dyrbiš da ty stajnje jenož njezmysł žwantorić? žwać kaž kocor kołbasu (indirektnje, njezmysł abo wostudle rěčeć) • na wosebite wašnje: přez nós rěčeć, z jazykom storkać ip, ze škropawym hłosom rěčeć, jakotać ip, jazyk so někomu kopoli ip, wjazolić ip, bórbolić ip, pišpolić ip, šeptać ip ćežki jazyk měć (wjazolić pod wliwom alkohola)
špatnje rěčeć ip wo někim • někoho hanić ip, někoho křiwdźić ip, přećiwo někomu šćuwać ip Wobskórženy je swojeho šefa w internetnym forumje hanił. sej na někoho hubu torhać/drěć (špatnje wo někim rěčeć) na někoho juchu kidać (jara špatnje wo někim rěčeć)
sedźeć ip • sydać ip, čapać ip, w čapawce sedźeć ip, trónować ip, za blidom sedźeć p so šěroko wusydnyć p, so (spokojnje) wróćo zlehnyć p Swójba sedźi za blidom a wobjeduje. Marka sedźeše w čapawce a torhaše njerodź. • wothódn.: kokać ip Wčera smy cyły wječor na zhromadźiznje kokali, tola rozsudźili ničo njejsmy. sedźeć kaž přikowany (bjez hibnjenja sedźeć) kaž na hozdźikach/jehličkach sedźeć (njeměrny čakajo sedźeć)
flex • słodź|eć3. wos. ipschmecken; wobjed mi ~idas Mittagessen schmeckt mir
słodźeć dać p/ip sej • kazanja njehladać ip Lubi hosćo, prošu jěsće a pijće a njehladajće kazanja. hubu sej woblizować (něšto słodźi wuběrnje) so do syteje wole najěsć (jěsć, kelkož chceš) → jěsć,woptać
słodźeć ip/zesłodźeć p něšto je někomu na hubu/pysk (něšto někomu słodźi) To słodźi kaž njedźelu. (derje słodźeć) To słodźi kaž na kwasu. (wulkotnje słodźeć) Z małej łžicu dlěje słodźi.
słodźeć dać p/ip sej • kazanja njehladać ip Lubi hosćo, prošu jěsće a pijće a njehladajće kazanja. hubu sej woblizować (něšto słodźi wuběrnje) so do syteje wole najěsć (jěsć, kelkož chceš) → jěsć,woptać
słodźeć ip/zesłodźeć p něšto je někomu na hubu/pysk (něšto někomu słodźi) To słodźi kaž njedźelu. (derje słodźeć) To słodźi kaž na kwasu. (wulkotnje słodźeć) Z małej łžicu dlěje słodźi.
škrěčeć ip/zaškrěčeć p • zawołać p/wołać ip, zarjejić p/rjejić ip, harować ip, halekać ip, hewrjekać ip, hawtować ip, haru ćěrić ip, zakřičeć p/křičeć ip Hdyž naše kokoše w nocy haruja, radšo za nimi pohladam, snano je liška w bliskosći. Naš nan chětro hawtowaše, jako hakle rano z rejow přińdźechmy. škrěčeć, kaž by na widłach tčał (jara wótře wołać) z cyłeje šije rjejić (jara wótře wołać)
škrěčeć ip/zaškrěčeć p • zawołać p/wołać ip, zarjejić p/rjejić ip, harować ip, halekać ip, hewrjekać ip, hawtować ip, haru ćěrić ip, zakřičeć p/křičeć ip Hdyž naše kokoše w nocy haruja, radšo za nimi pohladam, snano je liška w bliskosći. Naš nan chětro hawtowaše, jako hakle rano z rejow přińdźechmy. škrěčeć, kaž by na widłach tčał (jara wótře wołać) z cyłeje šije rjejić (jara wótře wołać)
widźeć ip někoho/něšto • někoho/něšto wuhladać p, so někoho/něčeho dohladać p • někoho/něšto spóznać p/spóznawać ip, někoho/něšto pytnyć p Skónčnje Leńka jeho spózna. To bě Daniel, jeje něhdyši sobušuler. Kak je narostł! • někomu napadnyć p, něčeju kedźbnosć zbudźić p, wočiwidny być ip • něšto na swojej woči widźeć ip To je mój wulki són: Chcu jónu w žiwjenju Niagaraske wodopady na swojej woči widźeć. • něšto přewidźeć p, přehlad měć ip Zo by swoje nadawki lěpje přewidźał, sym ći je na papjerku napisała. → lepić,namakać,wotkryć
zawidźeć p někomu něšto • njepopřeć p, ze zawisću hladać ip, ze zawisću zblědnyć ip Nic te najmjeńše swojej sotře njepopřeje. so ze zawisću puknyć Zawisć hlada, hdźe by ći pjerko wutorhnyć móhła.